Табуированная лексика как составляющая инвективного вокабуляра и ее детерминация в арабских идиомах на фоне русского и английского языков

Авторы

  • Виктор Вячеславович Палладес Санкт-Петербургский государственный университет, Российская Федерация, 199034, Санкт-Петербург, Университетская наб., 7–9

DOI:

https://doi.org/10.21638/spbu13.2022.209

Аннотация

Статья посвящена пониманию сущности языкового табу как составляющей инвективной лексики на примере арабского, английского и русского языков, а также изучению границ данного явления и методов его детерминации. Инвектива, понимаемая как средство вербальной агрессии, в значительной степени опирается на табуированные лексические единицы, наиболее эффективно реализующие функции инвективы. Изучая концептуальные особенности запретных слов, автор опирается на труды К. Аллена и К. Бурриджа, а также М. Льюнга, в которых подробно рассматривается табу, его происхождение и особенности функционирования в различных языках. Помимо теоретических работ лингвистов автор детально анализирует существующую практику реализации языковых запретов в русском, английском языках, которая затрагивает такие сферы, как законодательство и СМИ. В частности, рассмотрены способы определения нецензурных слов в нормативно-правовых актах Российской Федерации, изучены судебные прецеденты в англоязычных странах (США, Великобритании, Австралии). Особенно ценным материалом, подвергшимся анализу, стали исследования регуляторов англоязычных СМИ и крупных вещательных компаний. Цель таких исследований — выявить список слов, которые зрители/слушатели считают недопустимыми для употребления в эфире, т. е. табу. В арабском праве не существует разделения лексики на допустимую и недопустимую, нет очевидной границы и в арабских языковых нормах или узусе. Однако это не означает отсутствия запрещенных к употреблению слов — автор наглядно демонстрирует наличие табу на примерах из арабских СМИ. Кроме того, рассмотрены работы арабских лингвистов М. А. Хатыба и Н. Я. Канбар, посвященные табуированной лексике. Тем не менее до сих пор осталась нерешенной проблема надежного детерминирования и идентификации языковых табу, и в статье автор на основе существующих в современной лингвистике подходов к различению допустимого и недопустимого предлагает релевантный критерий для определения принадлежности слов к табу.

Ключевые слова:

табу, инвектива, арабский язык, английский язык, русский язык, индикатор табуированности

Скачивания

Данные скачивания пока недоступны.
 

Библиографические ссылки

Allen K., Burridge K. Forbidden words: Taboo and the Censoring of Language. Cambridge, Cambridge University Press, 2006. 303 р.

Ljung M. Swearing. A Cross-Cultural Linguistic Study. New York; Houndmills, Palgrave Macmillan, 2011. 190 р.

Federal Law “On Amendments to Article 4 of the Law of the Russian Federation ‘On Media’ and Article 13.21 of the Code of the Russian Federation on Administrative Offenses” of 05/04/2013 No. 34-FZ. Konsul’tantPl’us. Available at: http://www.consultant.ru/document/cons_doc_LAW_144614/ (accessed: 10.08.2021). (In Russian)

Code of the Russian Federation on Administrative Offenses of December 30, 2001 No. 95-FZ (ed. dated 07/01/2021). Article 20.1. Disorderly conduct. Repository of the Legislation of the Russian Federation, 2002, no. 1 (part 1). Art. 1. (In Russian)

Recommendations for the application of the Federal Law of 05/04/2013 No. 34-FZ “On Amendments to Article 4 of the Law of the Russian Federation ‘On Media’ and Article 13.21 of the Code of the Russian Federation on Administrative Offenses”. Roskomnadzor. Available at: https://16.rkn.gov.ru/directions/mass-communications/control-nadzor-smi/spravka/p15638/ (accessed: 10.08.2021).

There is a phenomenon, and the word is. Correspondence Dmitry Muratov with Roskomnadzor regarding the word “Mudilo”. Novaia gazeta. Available at: https://novayagazeta.ru/articles/2017/07/20/73184-yavlenie-est-i-slovo-est (accessed: 10.08.2021).

Attitudes to potentially offensive language and gestures on TV and radio Research report. Ofcom. [2016]. Available at: https://www.ofcom.org.uk/__data/assets/pdf_file/0022/91624/OfcomOffensiveLanguage.pdf (accessed: 10.08.2021).

Obscene, Indecent and Profane Broadcasts. Federal Communications Commision. [2019]. Available at: https://www.fcc.gov/consumers/guides/obscene-indecent-and-profane-broadcasts (accessed: 10.08.2021).

Acceptability Of Words In Broadcasting. Broadcasting Standards Authority. [2009]. Available at: https://www.bsa.govt.nz/oldsite/assets/Research/What-Not-to-Swear-Full-BSA2010.pdf (accessed: 10.08.2021).

FCC v. Pacifica Foundation, 438 U.S. 726 (1978). Justia US Supreme Court Center. Available at: https://supreme.justia.com/cases/federal/us/438/726/ (accessed: 10.08.2021).

Filthy Words By George Carlin. law2.umkc.edu. Available at: http://law2.umkc.edu/faculty/projects/ftrials/conlaw/filthywords.html (accessed: 10.08.2021).

Levi L. The FCC’s Regulation of Indecency. First Reports. 2008, vol. 7, no. 1. Available at: https://www.freedomforuminstitute.org/wp-content/uploads/2016/10/FirstReport.Indecency.Levi_.final_.pdf (accessed: 10.08.2021).

Jacobellis v. Ohio, 378 U.S. 184 (1964). Justia US Supreme Court Center. Available at: https://supreme.justia.com/cases/federal/us/378/184/ (accessed: 10.08.2021).

The ‘F Word’ Is No Longer Deemed Offensive In Australia. Lifehacker. Available at: https://www.lifehacker.com.au/2016/10/the-f-word-is-no-longer-deemed-offensive-in-australia/ (accessed: 10.08.2021).

Police v Butler (2003). NCW Caselaw. Available at: https://www.caselaw.nsw.gov.au/decision/549f-788d3004262463a8d568 (accessed: 10.08.2021).

How pop culture can (and should) change legal views on swearing. The Conversation. Available at: https://theconversation.com/how-pop-culture-can-and-should-change-legal-views-on-swearing-74539 (accessed: 10.08.2021).

Harm and Offence — Guidelines. BBC. Available at: https://www.bbc.com/editorialguidelines/guidelines/harm-and-offence/guidelines (accessed: 10.08.2021).

Guidance: Racist Language. BBC. Available at: https://www.bbc.com/editorialguidelines/guidance/racist-language (accessed: 10.08.2021).

Qānūn raqm 58 lis-sana 1937. Maḥkama an-naqḍ al-miṣriyya. [2020]. Available at: https://www.cc.gov.eg/legislation_single?id=404680 (accessed: 10.08.2021). (In Arabic)

Ǧarāʾim al-ihana wa-alqaḏf wa-assabb. An-niyāba al-idāriyya. Available at: http://www.ap.gov.eg/elmaktaba/Crimes%20of%20insult%20and%20defamation%20and%20insult.pdf (accessed: 10.08.2021). (In Arabic)

Qanūn al-ʿuqūbāt lidawla al-imārāt al-muttahida. Aṭ-ṭabʿa aṯ-ṯāliṯa. Dubai, Maʿahad dubai al-qa-ḍa’iyy, 2017. 155 p. (In Arabic)

Qanūn al-‘uqūbāt. Aṭ-ṭabʿa ar-rābiʿa. Al-Ǧazaʾīr, Maṭbūʿāt ad-diwān al-waṭani lil-išġāl at-tarbawiyya, 2005. 154 p. (In Arabic)

Šaraḥ ǧarīma as-sabb fil-qānūn al-ǧazāʾīriyy. Al-muʾassasa al-ǧazāʾīriyya lid-dirāsāt as-siyāsiyya wal-istratiǧiyya. Available at: https://www.politics-dz.com/ (accessed: 10.08.2021). (In Arabic)

Qānūn al-ʿuqūbāt raqm 16 lis-sāna 1960 wa taʿdīlātah. Niqābat al-muḥāmīn al-urduniyyīn. Available at: https://www.jba.org.jo/CMS/UploadedFiles/Document/2f2aa013-f5c6–45df-b478–6427fe39ceea.pdf (accessed: 10.08.2021). (In Arabic)

Šatā’im wa šatā’im bas. Raṣīf 22. Available at: https://raseef22.net/article/ شتائم،-وشتائم-بس-- 152779لماذا-يهين-المصريون-ر (accessed: 10.08.2021). (In Arabic)

Ġaḍab min mašāhid muḫilla fi musalsal urduniyy li Netflix.. wa tadaḫḫul rasmiyy. Arabi21. Available at: https://arabi21.com/story/ غضب-من-مشاهد-مخلة-في-مسلسل-أردني-ل/ 1187598 -Netflix- وتدخل-رسمي (accessed: 10.08.2021). (In Arabic)

Al‐Khatib M. A. A sociolinguistic view of linguistic taboo in Jordanian Arabic. Journal of Multilingual and Multicultural Development, 1995, vol. 16, no. 6, pp. 443–457.

Qanbar N. Y. A Sociolinguistic Study of the Linguistic Taboos in the Yemeni Society. Modern Journal of Applied Linguistics, 2011, vol. 3, no. 2, pp. 86–104.

Загрузки

Опубликован

02.08.2022

Как цитировать

Палладес, В. В. (2022). Табуированная лексика как составляющая инвективного вокабуляра и ее детерминация в арабских идиомах на фоне русского и английского языков. Вестник Санкт-Петербургского университета. Востоковедение и африканистика, 14(2), 299–319. https://doi.org/10.21638/spbu13.2022.209

Выпуск

Раздел

Языкознание